Odjezd 15.8.2026
Je tu sobota a nový termín nám připravil i novou bojovku. Jelikož nejsme poslední tak musíme předat základnu brzy, aby další turnus mohl začít. Takže vstát brzy a makat… a to jako fakt makat. Ono se to nezdá, ale kontrola stanů po dětech, naložení zbytku táborových věcí a potom rychle naložit svoje věci a začít uklízet kuchyň, sociálky, pokoje a chatky. Odhad našich sil sice nevyšel, a tak se nám to trochu protáhlo, ale naštěstí pronajímatelé byli hodní a dali nám hodinku k dobru, protože noví nájemci měli dorazit až na 13 h. Naložit odpadky na oji vozíku a vyrazit pryč směr k tomu obyčejnému životu. Nikomu se úplně nechce, někdo uroní slzu veřejně, někdo nenápadně za rohem a vrátí se jako drsný člověk. Je to tak a pevně věřím, že mluvím za všechny, když řeknu, že každý do tábora věnuje veškerou svoji energii, i když to děláme zdarma, ve svém volném čase, ze své dovolené. Milujeme to, protože je to únik z dnešního šíleného světa, kde máme možnost předat dětem lásku k přírodě a kousek našich znalostí (uzly, kytičky, zdravověda, mapy atd.) ale hlavně férovost, nové přátelství, a zážitek na celý život!
Základna Zouvalka se stále zlepšuje rok, co rok. Parta lidí, které znám, se snaží oživit kus krásného místa, ale práce je tam stále hrozně moc. Letos ty vedra daly zabrat hlavně trávníku, a tak bylo sucho a prašno. Vody naštěstí bylo dost tak jsme děti mohli chladit, co nám čas dovolil. Měli jsme letos i možnost využít přehradu a za mě bylo to boží a jsem za to velmi rád. Talíře na Zouvalce byly trochu záhul, ale Adam vymyslel systém a jel bomby.
Co se týče dětí, měli jsme hodně velké štěstí a fakt se nám sešla skvělá parta, která se uměla zabavit i sama, ale byli i hodně týmově slazeni. Neříkám nic, maličcí nám dali zabrat, těch 7 let nevím, jestli není málo, no máme nad čím přemýšlet, jestli neudělat úpravu, ale uvidíme, co nás čeká a nemine…
Instruktoři nám letos před táborem silně prořídli, ale nic, co by nás položilo. Jarda, Tom, Běla a Radek makali co jim síly stačily, byli vždy k ruce svým vedoucím a snažili se plnit i úkoly mimo zadání, ale znáte to, vždy je co zlepšovat, i tak se ale rozhodně řadí mezi táborové srdcaře. Díky všem.
Na pozici vedoucích letos nám klasicky naskočili do akce Buri, Eliška a Anďa a tuto trojici nám letos doplnil Viktor. No, co si budeme, chvilku se učil, ale na to, že dostal docela mladé členy oddílu, tak k tomu přistoupil zodpovědně a makal naplno a děti ho měly rády. Ostatní jako vždy skvělá práce a ani letos tomu nebylo jinak. Věřím, že je to baví a dělají to srdcem a snaží se do toho dát 150 %. Děkuji vám za skvělou práci.
Pro letošní rok jsme se rozhodli vytvořit nový post „Pomocný vedoucí“, který si vyzkoušela Lucka a nováček Deny… To víte, každá ruka dobrá a nikdy nevíme, co nás potká. Ano je to taková práce všeho druhu a holky si neuměly představit první dny co dělat, ale to nikdo z nás. Úkoly však přicházely samy a holky je plnily zodpovědně. Je super mít takové volné ruce, které pomohou, kde je třeba. Díky holky.
Naše zdravuška Natálka to letos měla trochu více těžké, ať už to, že se musela učit, protože potřebuje dodělat svůj titul Bc., ale taky tím, že doba se mění a děti už té pravidelné medikace berou víc a víc. Ale naštěstí jsme neměli nic závažného, a tak ji více zabíjela administrativa pravidelné medikace než ošetřování, ale zákony holt nezměníme ☹. Díky Naty a věřím, že příští rok si budeš moci užít s námi více.
Post programového vedoucího jsme letos obsadili více, protože jsme nechtěli mít prostoje, takže tento tým vedla moje Lucinka a jeho součástí byl Tom, Vlad a Martin. Myslím si, že jim to klapalo a program nevázl, jen nám teda trochu dalo zabrat počasí, ale se vším si poradili bez problémů. Věřím, že všichni byli velice spokojeni a už se těší na další hry. Souhlasím s tím více zapojovat vedoucí a instruktory. Díky všem za skvěle odvedenou práci.
Kuchyně letos vstala z popela jako bájný fénix, Adam a Kuba (Smáža) mě doplnili, a přiznám se, sedli jsme si skvěle proto nám naše práce šla hezky od ruky. Jasné, je co zlepšovat, ale jako tým to bylo super. Díky borci, díky vám jsem nepadal na hubu a mohl si užívat tábor se všemi. Zásobování potravinami bylo klasicky pomocí Rohlíku a Košíku (lepší než trávit v obchodě 3hodiny… a hlavně mají v autě chlaďáky), které zaručí čerstvost.
Na závěr děkuji Vám rodičům, že v nás máte důvěru a pevně věřím, že se nenašel nikdo, kdo by si tábor neužil. Mohu se ale mýlit, a proto budu rád za recenze, ať už pozitivní nebo negativní, ať víme, kde máme prostor se zlepšit.
Díky opravdu všem, už jsem dočerpal síly, a tak se těším zase za rok!!!
