Den desátý 11.8. — Zájmový spolek Bludička

Den desátý 11.8.2026

Dnešní ráno bylo poměrně hektické, tedy z pohledu nás, dospěláků, děti samozřejmě mají na všechno času dost. Budíček proběhl formou písničky a rozcvičku jsme pro jistotu zrušili úplně. Na snídani dostali vánočku s marmeládou a kakaem, abychom měli jistotu, že se před výletem dostatečně nají. A pak už začal ten šrumec, děti dostaly jen strohé instrukce, co si mají sbalit do batůžku a že se pojede do zábavního parku. A hned se rozjely konspirační teorie o tom, kam vlastně pojedeme, a naši nejmladší k tomu ještě přidávali, sami vůbec nevěděli cíl výletu a s radostí šířili všemožné poplašné zprávy, například o skákacích hradech, bazénu atd.

Úspěšně jsme vyrazili na parkoviště pod hradem, kde na nás už čekal autobus. A ejhle on nebyl patrový jako jsme včera slibovali, byl jen prodloužený, aby se do něj vešlo 65 lidí. Moje chyba, patrový měl být od původního dopravce a nakonec jsme sehnali jiného. Upsík. No co, berme to jako školu života. Včera jsme jim slíbili výlet parníkem a následně zrušili, dnes měl být patrový autobus a nebyl, co bychom jim tak mohli slíbit zítra a zrušit? Někdo nějaký nápad? 😉

Naštěstí byli ochotni nastoupit i do jednopodlažního autobusu a mohlo se vyrazit. A kam vlastně? Letos jsme se rozhodli, že je vyvezeme do Permonia v Oslavanech. Objednali jsme jim interaktivní šifrovací hru, takže už jen rozdělit do týmů a mohlo se hrát. Já jako jediná z dospělých měla výhodu nejmenších dětí (Vojta, Vašík a Stelinka) a mohla si celý den užívat oázu klidu v duhovém světě. Samozřejmě jsme taky měli svou hru a zachránili jsme Vílu Permínu, ale zbytek času se mohli děti cachtat ve vodě a klouzat na obří skluzavce. Ostatní si pro změnu užívali různé fyzické či vědomostní úkoly a objevovali různá děsivá místa, kam bych já stejně ani nešla.

Jelikož jsme nechtěli spěchat do tábora kvůli obědu a už vůbec ne, chystat balíčky s obědovou svačinou. Objednali jsme dětem oběd rovnou v Permoniu. Posilnili jsme se tedy řízkem s bramborami a mohlo se pokračovat. Podle reakcí dětí si návštěvu v Permoniu moc užili a na závěr se i svlažili v jezírku v duhovém světě.

Po návratu do tábora byli unavení především vedoucí, děti se velmi rychle oklepaly a hned chtěly plnit bobříky. Otevřeli jsme jim bobří kancelář, která se ve chvílích čekání na další táborníky přeměnila na tetovací salon. Pirátské tetování je letos velký hit.

Na večeři nám kluci upekli kuřátko s rýží. To byla dobrota a po celém dni mimo tábor opravdu přišla vhod.

Večer jsme pak strávili u ohniště, ano pouze u ohniště bez ohně, a děti nám předvedly hry, které si připravily na sobotní velký oheň a nestihly se. Hrálo se lidské pexeso, co si vezmou do kufru na dovolenou, tichá pošta a červený šáteček. Aspoň nám to uteklo, než se setmělo a mohli jsme pokračovat další noční bojovkou. Opět jsme vyslyšeli přání dětí a zařadili do programu plížení k majáku. Tady sice nebylo potřeba dělat upgrade, protože to chtěli hrát všichni, ale stejně nám to nedalo. Tentokrát se nemuseli jen proplížit doprostřed ale jako bonus dostali na začátku sirku a u majáku měli za úkol zapálit svíčku. Jojo využili jsme jejich novou oblíbenou činnost. Není zač.

Dneska je to trochu kratší ale o to více fotek, tak si je užijte.