Den čtvrtý 5.8. — Zájmový spolek Bludička

Den čtvrtý 5.8.2026

I dnes vyšlo slunce a mělo v plánu nás potrápit. Teploty ani v noci nepadly pod 25 stupňů. No berme to pozitivně, alespoň dětem není v noci zima.

Děti ještě stále oplývají energií, takže si zacvičily a na snídani dostaly čerstvý rohlíček s paštikou. Včera si naši piráti vyráběli lodě, tak jsme se je rozhodli pořádně vyzkoušet v praxi. Po táboře jsme rozházeli ryby, dělové koule a boj mohl začít. Úkolem bylo posbírat co nejvíce ryb, ale zároveň se vyhýbat dělovým koulím protivníků. Po chvíli se nám zdálo, že hra nemá takový spád jak jsme si představovali, holt byli moc opatrní a to je nuda, proto jsme do hry vypustili ještě samostatně plující piráty v podobě našich vedoucích, aby jim trochu škodili. Konstrukce lodí dostaly pěkně na frak a můžeme být rádi, že se nám hru podařilo vůbec dohrát, i když za podpory lepicí pásky a rychlých oprav v přístavech.

Dopoledne jsme ještě oficiálně zahájili lov na pirátské táborové bobříky, které děti vzaly okamžitě útokem. Tak jsem zvědavá, kdy rozdám první odznáčky. Letos máme dokonce novou sérii s roztomilýma bobříkama. Velkou radost dětem udělaly i Twister nanuky, které nám přišly opravdu vhod.

Na obídek byla dnes česnečka a kuře na paprice, jde vidět, že kluci už se sehráli a množství jídla vychytali. Tak už se nemusíte bát, jídla je dost i pro dospělé.

Abychom se opět netrápili v tom horku v táboře, rozhodli jsme se dětem ukázat pořádnou loď. Nalodili jsme se v přístavu pod hradem Veveří a vypluli prozkoumat zatopenou rokli. A překvapivě tam nebylo ani moc lidí, což bylo moc fajn, obsadili jsme krásný plac pod stromy a už to začalo: „Už můžeme do vody? A proč ještě nemůžeme do vody? Můžu si jít něco koupit?“ No holt převléct takové množství lidí v jedné převlékací kabince trochu trvá a ti, co se nestyděli a naskočili do plavek veřejně, moc trpělivosti nepobrali.

Ze začátku jsem se trochu bála, že se tam bude koupat jen těch pár nedočkavců, jedna parta si tam dokonce hned na dece vytáhla karty a voda je nezajímala, ale jakmile se ve vodě rozjela zábava, najednou jich bylo víc a víc. Největší atrakcí byli samozřejmě vedoucí, kteří hravě nahradili vodní skákací hrad, který jsme jim z bezpečnostních důvodů zakázali. Takže se cákalo, skákalo a hrály se kohoutí zápasy. Ani se jim z té vody nechtělo. Útokem braly také místní občerstvení, hranolky s kepučem byly jasná volba.

Ať jsme se je snažili utopit sebevíc, žádné ztráty jsme nezaznamenali. Teda vlastně, téměř samy nám odešly chleby, které jsme chtěly využít na chleba ve vajíčku na večeři. Naštěstí Tom umí reagovat rychle a turbo rychlostí sehnal párky a rohlíky.

Voda v přehradě byla v rámci možností čistá a vhodná ke koupání, ale samozřejmě nese svá rizika, tudíž jsme rovnou počítali s tím, že všechny plavce opět proženeme sprchami. Děti si ještě přály dokoukat Piráty z Karibiku, tak jsme opět spojili příjemné s užitečným.

Máme tady mravenčí apokalypsu, dětem se jejich malí spolubydlící vůbec nelíbí a někteří dokonce tvrdí, že jim odnesli čelovku a vložku do bot. To by mě zajímalo, na co jim zrovna tyto dvě věci byly. Večer jsme ještě vyhnaly děti do lesa na Kimovu hru, kdy si mají pamatovat obrázky a slova, která po cestě potkají. Byla to taková malá generálka na stezku odvahy, abychom zjistili, jak moc velké poseroutky letos v táboře máme.

Trochu se nám to protáhlo, ale to se občas stává. Už je zase brzké ráno dalšího dne, tak já mizím, dobrou noc.